Právo pro podnikání a zaměstnání 10/2007
Evropské procesní právo
Soudit se či nesoudit? Má smysl vymáhat pohledávku po zahraničním dlužníkovi? U jakého soudu bychom ji vlastně uplatnili? Co následně se zahraničním rozsudkem, bude nám v České republice k něčemu? Nevyjde nás levněji sedět se založenýma rukama než „honit“ své dlužníky po Evropě? Na tyto a další otázky se pokusíme přinést odpovědi v následující sérii článků věnujících se oblasti, kterou můžeme označit jako evropské procesní právo. S prvním z nich, jehož autory jsou Mgr. Ondřej Čech a Mgr. Robert Němec, se můžete seznámit v říjnovém vydání Práva v podnikání a zaměstnání.
Pronajímání pracovních sil podle ZP a zákona o zaměstnanosti
Po vstupu do EU české firmy daleko více využívají výhod rozšířeného pracovního trhu. Neexistují již žádné zábrany pro to, aby navázaly pracovní spolupráci s odborníky z EU a jiných zemí. Proto si mohou "dovolit" přijmout na dočasnou výpomoc špičkové zahraniční manažery, specialisty a jiné odborníky.
Nejde však jen o vysílání zahraničních zaměstnanců k zaměstnavatelům do České republiky. Se vstupem do EU daleko více našich firem vysílá své zaměstnance k zaměstnavatelům v Evropské unii. Posuzování pracovněprávních nároků a povinností, které v této souvislosti vznikají zaměstnancům a zaměstnavatelům, nejsou jednoduchou záležitostí. Své znalosti a dobrou aplikaci pracovního práva musí zaměstnavatelé rozšířit i o základní pracovněprávní nároky z právní úpravy zaměstnávání v EU. Proto jistě stojí za pozornost článek předního odborníka na tuto problematiku, JUDr. Ladislava Jouzy.
Změna v odpovědnosti zaměstnavatele na odložených věcech
Článek autorů Evy Svobodové a Tomáše Procházky se věnuje změnám v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech, které přináší novelizovaný zákoník práce.
Na první pohled by se mohlo zdát, že v této oblasti došlo pouze k nevýznamným změnám spočívajícím ve zdvojnásobení rozsahu náhrady škody na věcech, které se obvykle nenosí do zaměstnání z 5 000 Kč na 10 000 Kč, nicméně autoři při bližším rozboru docházejí k dalším závěrům, s nimiž stojí za to se seznámit.
Vztah průměrného měsíčního výdělku uchazeče o zaměstnání a průměrné mzdy při výpočtu podpory v nezaměstnanosti
Stále aktuální dotazy týkající se vztahu průměrného čistého měsíčního výdělku uchazeče o zaměstnání z jeho posledního zaměstnání a násobků průměrné mzdy v národní hospodářství
při výpočtu podpory v nezaměstnanosti a maximální výše podpory jsou tématem článku Mgr. Olgy Burákové.
Motivace a stabilizace zaměstnanců ve firmě
Jak motivovat zaměstnance k výkonům, které by zajišťovaly firmě prosperitu a pevnou pozici na trhu? Jakým způsobem stabilizovat zaměstnance, aby nedocházelo k jejich fluktuaci, aby s odcházejícími zaměstnanci neodcházelo i know-how firmy a zároveň byla zajištěna kontinuita ve firmě? To jsou jedny z mnoha otázek, kterým úspěšné firmy věnují mimořádnou pozornost. Pokud i Vás tato problematika zajímá, seznamte se s článkem Ing. Ivety Němečkové.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamená pro české podnikatele i zaměstnance řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku představuje hlavní změnu skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i zaměstnanci se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem zejména vůči jiným členským zemím EU.
Soudit se či nesoudit? Má smysl vymáhat pohledávku po zahraničním dlužníkovi? U jakého soudu bychom ji vlastně uplatnili? Co následně se zahraničním rozsudkem, bude nám v České republice k něčemu? Nevyjde nás levněji sedět se založenýma rukama než „honit“ své dlužníky po Evropě? Na tyto a další otázky se pokusíme přinést odpovědi v následující sérii článků věnujících se oblasti, kterou můžeme označit jako evropské procesní právo. S prvním z nich, jehož autory jsou Mgr. Ondřej Čech a Mgr. Robert Němec, se můžete seznámit v říjnovém vydání Práva v podnikání a zaměstnání.
Pronajímání pracovních sil podle ZP a zákona o zaměstnanosti
Po vstupu do EU české firmy daleko více využívají výhod rozšířeného pracovního trhu. Neexistují již žádné zábrany pro to, aby navázaly pracovní spolupráci s odborníky z EU a jiných zemí. Proto si mohou "dovolit" přijmout na dočasnou výpomoc špičkové zahraniční manažery, specialisty a jiné odborníky.
Nejde však jen o vysílání zahraničních zaměstnanců k zaměstnavatelům do České republiky. Se vstupem do EU daleko více našich firem vysílá své zaměstnance k zaměstnavatelům v Evropské unii. Posuzování pracovněprávních nároků a povinností, které v této souvislosti vznikají zaměstnancům a zaměstnavatelům, nejsou jednoduchou záležitostí. Své znalosti a dobrou aplikaci pracovního práva musí zaměstnavatelé rozšířit i o základní pracovněprávní nároky z právní úpravy zaměstnávání v EU. Proto jistě stojí za pozornost článek předního odborníka na tuto problematiku, JUDr. Ladislava Jouzy.
Změna v odpovědnosti zaměstnavatele na odložených věcech
Článek autorů Evy Svobodové a Tomáše Procházky se věnuje změnám v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech, které přináší novelizovaný zákoník práce.
Na první pohled by se mohlo zdát, že v této oblasti došlo pouze k nevýznamným změnám spočívajícím ve zdvojnásobení rozsahu náhrady škody na věcech, které se obvykle nenosí do zaměstnání z 5 000 Kč na 10 000 Kč, nicméně autoři při bližším rozboru docházejí k dalším závěrům, s nimiž stojí za to se seznámit.
Vztah průměrného měsíčního výdělku uchazeče o zaměstnání a průměrné mzdy při výpočtu podpory v nezaměstnanosti
Stále aktuální dotazy týkající se vztahu průměrného čistého měsíčního výdělku uchazeče o zaměstnání z jeho posledního zaměstnání a násobků průměrné mzdy v národní hospodářství
při výpočtu podpory v nezaměstnanosti a maximální výše podpory jsou tématem článku Mgr. Olgy Burákové.
Motivace a stabilizace zaměstnanců ve firmě
Jak motivovat zaměstnance k výkonům, které by zajišťovaly firmě prosperitu a pevnou pozici na trhu? Jakým způsobem stabilizovat zaměstnance, aby nedocházelo k jejich fluktuaci, aby s odcházejícími zaměstnanci neodcházelo i know-how firmy a zároveň byla zajištěna kontinuita ve firmě? To jsou jedny z mnoha otázek, kterým úspěšné firmy věnují mimořádnou pozornost. Pokud i Vás tato problematika zajímá, seznamte se s článkem Ing. Ivety Němečkové.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamená pro české podnikatele i zaměstnance řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku představuje hlavní změnu skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i zaměstnanci se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem zejména vůči jiným členským zemím EU.



