Státní zastupitelství 11/2011
Rozhovor s ředitelem Justiční akademie Janem Petrovem
(Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
Rozhovor s novým ředitelem Justiční akademie se týká především jeho osobních představ a plánů, kam by se měla tato instituce s hlavním posláním dalšího vzdělávání pracovníků justice pod jeho vedením v nejbližší době i vzdálenější perspektivě ubírat. Dotkl se názoru na připravovaný nový občanský zákoník.
Interview with director of the Academy of Justice Jan Petrov
The interview with the new director of the
„Jen několik poznámek k článku JUDr. Roberta Hradišťana „Úloha státního zastupitelství v oblasti netrestní působnosti“
(Mgr. Jan Záruba)
Autor článku reaguje na článek JUDr. Roberta Hradišťana, který byl publikován v časopise Státní zastupitelství č. 10/2011 a v němž byla věnována pozornost zpracovaným zásadám návrhu věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství. Autor zdůraznil, že zákon o státním zastupitelství je právní normou organizační. Připomíná, že mimotrestní působnosti se státnímu zastupitelství mají zákonem svěřovat jen tehdy, pokud svou povahou na trestní působnost navazují, vycházejí z ní nebo jí předcházejí. Úkolem mimotrestní působnosti státního zastupitelství je ve veřejném zájmu dbát též na ochranu fyzických osob, které pro svoje fyzické nebo duševní vlastnosti jsou na svých právech ohroženy. Podle autora je důsledkem životní nezbytnosti vzájemné respektování zájmů individuálních, partikulárních a společenských. Konstatuje, že vzájemné nerespektování těchto zájmů vede k jejich ohrožení, které současně vyvolá tlak na zajištění korekce z pozice celku, jenž je tedy nositelem zájmu na harmonizování individuálních a dalších zájmů. Proto podle autora veřejný zájem ovlivňuje utváření práva.
Only a few notes on the JUDr. Robert Hradišťan's contribution „The role of public prosecution in non-criminal activity”
The author responds to the contribution of JUDr. Robert Hradišťan which was issued in No. 10/2011 of Státní zastupitelství where the attention was dedicated to the principles of the draft of Act on Public Prosecution. The author pointed out that the Act on Public Prosecution is an organizational norm. He stresses that non-criminal competences should be referred to the public prosecution only when these competences in their nature build on the criminal competences, are based on them or precede them. The aim of the public prosecution in its non-criminal activity is also to ensure in the public interest the protection of natural persons whose rights are jeopardized due to their physical or mental state. According to the author as the consequence of the life necessity occurs mutual respect of individual, particular and social interests. He states that mutual disregarding these interests leads to their jeopardy which at the same time causes the pressure on ensuring correction of the whole society which holds the interest on harmonizing individual and some other interests. Because of this reason the public interest influences the creation of law.
Zrušení ústavního zákona Ústavním soudem
(Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
Text se zabývá rozhodnutím Ústavního soudu v Brně, kterým si v roce 2009 přisvojil pravomoc rušit ústavní zákony, když zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny pro údajný rozpor s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava. Ústavní soud tak učinil, aniž mu Ústava takovou pravomoc výslovně dává, v situaci, kdy cesta k mimořádným volbám formou speciálního ústavního zákona byla aplikována v právním řádu platném na území Čech, Moravy a Slezska opakovaně a stala se ústavní zvyklostí. Zrušení ústavního zákona přijatého správnou procedurou a příslušnou kvalifikovanou většinou je v rozporu s ústavním příkazem o vázanosti Ústavního soudu ústavními zákony. Pokud může Ústavní soud označit ústavní zákon za něco, co podle něj ústavním zákonem není, mohou jiní označit nález Ústavního soudu za něco, co nálezem není, a odmítnout jej respektovat. Takovýto důsledek jednání Ústavního soudu je vážným narušením právní jistoty.
Abrogation of Constitutional Act by the
The text focuses on the judgment of the Constitutional court in
Verejná žaloba na území SR v historickom kontexte
(JUDr. Bystrík Šramel)
Autor sa vo svojom článku zaoberá vznikom a vývojom verejnej žaloby na území SR. Úlohou prokurátora nebolo vždy reprezentovať verejný záujem - v prvých obdobiach svojho vývoja zastupovala prokuratúra majetkové záujmy kráľa. Až postupom času sa z tohto úradu stal úrad zastupujúci verejný záujem. V období nedemokratických režimov však tento inštitút bol zneužívaný na politické ciele. Až po revolúcii v roku 1989 sa prokuratúra vrátila k svojim základným úlohám.
Public prosecution on the territory of the Slovak Republic in historical context
The author of the article analyses a formation and development of the public prosecution office on the territory of the Slovak Republic. Public prosecutor has not always been a representative of public interest. Initially, public prosecutor represented king´s interest. Over time he began to represent public interest which was injured by wrongful conduct of other persons. During the period of totalitarian system on the Slovak territory it became a body of strict control and persecution of political enemies. After the revolution in 1989 it has become again a body of public interest.
Příslušnost státního zastupitelství
(Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
Článek se věnuje zákonné příslušnosti státního zastupitelství v trestním řízení a výjimkám z této zákonné příslušnosti.
Competence of Public Prosecution
The article „Competence of Public Prosecution“ deals with competence of public prosecution in criminal procedure in Czech Republic.
Správa ochrany životního prostředí na Ukrajině
(Prof. Oleksander Vasilevič Golovkin,CSc.)
Autor analyzuje systém a právní postavení státní správy a kontroly v oblasti ochrany životního prostředí na Ukrajině. Zmiňuje především právě probíhající reformu, která má stávající systém zefektivnit.
Administration of environmental protection in the
The author analyses the system and legal position of the public administration and control on the field of environmental protection in the
O veřejných zakázkách
(Prof. JUDr. Karel Marek, CSc.)
Dnem, kdy se stala Česká republika členem EU, nabyl účinnosti i zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který do našeho právního řádu transponoval příslušné směrnice ES/EU. Šlo zejména o směrnice 92/50/EHS, 93/36/EHS, 93/38/EHS, 97/52/ES, 98/4/ES a 2001/78/ES. Mezitím však byly vydány nové směrnice pro sektorové a veřejné zakázky, a to směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES. Promítnutí této úpravy do národních právních řádů měly jednotlivé státy zajistit nejpozději do 31. 1. 2006. Česká republika pak přijala příslušnou právní úpravu, tj. nový zákon č. 137/2006 Sb. s účinností k 1. 7.2006. Stanovená povinnost byla ve svém celku splněna později, avšak v plném rozsahu. Bylo tedy zajištěno transponování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17 /ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek postupů působících v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (sektorové zakázky). Směrnice sice bylo možno provést novelizací zákona č. 40/2004 Sb. V tomto zákonu nebyly jen vhodné legislativní konstrukce, ale i řešení problémová. Bylo tedy vhodnější vydat předpis nový, tj. zákon č. 137/2006 Sb., i když řada právních ustanovení nedoznala změny. Přitom je třeba vzít v úvahu, že při výkladu ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nemůžeme vycházet jen z výkladu jeho ustanovení, ale je třeba respektovat eurokonformní výklad rozhodovací praxe ESD. Tuto rozhodovací praxi přitom respektují i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a naše rozhodnutí soudní. Tento text pak pojednává o české právní úpravě.
On Public Procurement
By the day, when the




