Trestní právo 7-8/2010

Přispívá  právní vědomí k dodržování práva?

(JUDr. Pavel Kučera, JUDr. Michael Kincl)

Autoři se zamýšlejí nad některými jevy, které nepřispívají k dobrovolnému  a bezvýhradnému respektování práva ze strany našich občanů. Příkladmo uvádějí časté novelizace legislativy, mnohdy z politických důvodů, nepřesné informace v médiích, nekonání policie v případech, kde je to její povinností, nebo nedodržování právních předpisů samotnými zákonodárci.

Použití automatických obranných zařízení z pohledu trestního práva

(JUDr. Jiří Hruška, Mgr. Radek Bureš)

Článek začíná krátkou historickou reminiscencí užívání automatických obranných zařízení a právního pohledu na ně. Poté se zabývá jejich vymezením do čtyř kategorií a trestností instalace i možností použití v rámci nutné obrany podle jednotlivých kategorií. Uvádí i právní status těchto zřízení ve vybraných zemích Evropské unie. Zvláště se pak zabývá také využitím zvířat k ochraně majetku z tohoto hlediska.     

Promlčení a imunita

(Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)

Poslanecká imunita vznikla jako ochrana před zásahy panovníků do činnosti parlamentů. Dnes se na ni díváme poněkud jinak a její šíře je předmětem diskusí, do nichž přispívá i materiál zabývající se takovými aspekty, jako jsou materiální imunita, procesní imunita nebo promlčecí doba. Zmiňuje se i o imunitě soudců, senátorů a dalších veřejných činitelů. 

Kybernetické trestné činy v trestním zákoníku

(JUDr. Petr Volevecký)

Rozsáhlý článek podrobně rozebírá širokou škálu takzvaných kybernetických trestných činů v novém trestním zákoníku. Jde jak o ty, kdy je informační a komunikační technologie využívána jako nástroj k páchání určitých trestných činů (terorismus, šíření pornografie, porušování autorského práva, toxikománie a podobě), tak o trestné činy, kdy jsou tyto technologie přímo terčem útoku pachatele (neoprávněné nakládání s osobními údaji, neoprávněný přístup k počítačovému systému, porušení tajemství dopravovaných zpráv a další).

Poznámka k právnímu vědomí

(JUDr. Petr Slunečko)

Krátká úvaha se vztahuje k stále platnému zákonu z roku 1936 o řádech a titulech, který prakticky, v návaznosti na zákon č. 61 z roku 1918, zakazoval používání šlechtických titulů. A o nejen ze strany „bývalých“ šlechticů, ale i ze strany těch, kdo je oslovují. To znamená, že je-li v médiích – a ze strany politiků  - oslovován například předseda strany TOP 09 jako kníže, jedná se o evidentní porušování zákona.       

Niektoré nedoriešené aspekty vyšetrovania v SR

(JUDr. Radovan Blažek, PhD.)

Vyšetrovanie je dôležitou súčasťou trestného konania, preto je zároveň dôležité poznať, čo to vyšetrovanie vlastne je a presne ho definovať, poznať dôkladne právnu úpravu, ktorá sa ho týka. Nasledujúci článok sa zamýšľa nad tým, akým spôsobom je pojem vyšetrovanie vymedzený v odbornej literatúre a ako ho (ne)definuje samotný slovenský Trestný poriadok. Zaoberá sa najmä jeho začatím a skončením, ale aj analýzou ustanovenia §201 ods. 2 TP z pojmového hľadiska. Analyzuje tiež rozdiely medzi skráteným vyšetrovaním a vyšetrovaním z hľadiska rozsahu úkonov, ktoré možno vykonávať, a konfrontuje ustanovenia slovenského Trestného poriadku s teoreticko-právnym vymedzením.

Princip habeas corpus v recentní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva II

(JUDr. Ing. Jan Čapek, CSc.)

V sérii materiálů, které se zabývají judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se tentokrát jejich autor soustřeďuje na princip habeas corpus, historicky vzniklý již v sedmnáctém století v anglosaském právu. V zásadě znamená zákaz zbavit někoho osobní svobody bez souhlasu soudu. Jako vždy je uvedena celá řada judikátů Soudu, které se tohoto článku Úmluvy týkají.