Trestní právo 6/2010

Násilí na předvolebních mítincích z pohledu trestního práva

(JUDr. Pavel Kučera, JUDr. Michael Kincl)

Stále ostřejší volební kampaň a s tím spojené množící se násilí na předvolebních akcích se stává oblíbenou náplní médií, a to i z hlediska dopadu trestního práva na některé takové činy. Autoři upozorňují, že podobné násilné činy je třeba důsledně stíhat, ale současně nepodléhat pocitu, že násilí vůči stranickému kandidátovi je „horší“ než obdobný skutek odehrávající se mimo politické dění.    

Právní omyl v novém trestním kodexu

(Doc. JUDr. Jiří Herczeg, Ph.D.)

Jednou z novinek, kterou přinesl trestní zákoník, je ustanovení, které výslovně upravuje negativní právní omyl. Právě rozbor tohoto pojmu – a pojmů s ním spojených (skutkový a právní omyl, protiprávnost, vědomí protiprávnosti, omluvitelný a neomluvitelný omyl a další) – je náplní článku. Obsahuje i exkurs do zahraničních úprav (Německo).

Rozhodnutí o předání odsouzeného k výkonu trestu do ciziny II.

(Mgr. Radek Visinger)

Druhá část rozsáhlého materiálu věnovaného problematice způsobů rozhodování o předávání odsouzených osob se dotýká například přezkoumatelnosti volné úvahy ministerstva v těchto případech nebo diferenciace odsouzených podle podmínek v zemi původu a přináší na závěr také několik úvah de lege ferenda nad tímto tématem, tedy rozhodováním o předání odsouzených.

Dosažení dvanáctibodové hranice a (ne)postih podle nové trestní úpravy

(Mgr. Irena Jeřábková)

Další z materiálů věnovaných otázkám kolem nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) se zabývá diskutovanou otázkou řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (tento trestný čin již zákoník neobsahuje); především tedy tím, zda a jakým způsobem lze postihovat jednání řidiče, který pozbyl řidičské oprávnění pro dosažení dvanáctibodové hranice a přesto dál jezdí.

Úvaha kriminologická

(JUDr. Petr Slunečko)

Autor se zamýšlí nad příčinami neustále rostoucího počtu spáchaných trestných činů, který způsobuje, že lidé se u nás necítí bezpečni a mají pocit, že soudy málo trestají. Autor ovšem nevidí příčiny neutěšeného stavu v oblasti kriminality v nedůsledné represi, ale naopak v chybějící prevenci. Přitom za její podstatnou složku považuje výchovu,  a to  včetně využívání umění (speciálně pak divadla a pro děti i loutkového divadla).

Princip habeas corpus v recentní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva I.

(JUDr. Ing. Jan Čapek, CSc.)

V sérii materiálů, které se zabývají judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se tentokrát jejich autor soustřeďuje na princip habeas corpus, historicky vzniklý již v sedmnáctém století v anglosaském právu. V zásadě znamená zákaz zbavit někoho osobní svobody bez souhlasu soudu. Jako vždy je uvedena celá řada judikátů, které se tohoto článku Úmluvy týkají.