Trestní právo 5/2010

Jak se bránit nejvěrnějšímu příteli člověka

(JUDr. Pavel Kučera, JUDr. Michael Kincl)

Vztah člověka a psa, jeho „nejvěrnějšího přítele“, má mnoho aspektů. Jedním z nich je i hledisko trestního práva. To nastupuje v okamžiku, kdy pes napadne člověka. Jak daleko může napadený zajít v obraně? A když  pes napadne jiného psa – jak jej může jeho majitel bránit? To jsou právě otázky, na něž se snaží aktuální komentář nacházet odpovědi.

Rozhodnutí o předání odsouzeného k výkonu trestu do ciziny I.

(Mgr. Radek Visinger)

První část rozsáhlého materiálu věnovaného problematice způsobů rozhodování o předávání odsouzených osob se nejdříve věnuje řešení tohoto problému v několika evropských státech a unijní legislativě v těchto otázkách. Posléze následuje rozbor různých situací, které mohou nastat (například předání bez souhlasu odsouzeného, odmítnutí předání na základě podnětu odsouzeného a podobně).

Je formální pojetí trestného činu skutečně řešením?

(Valentým Plzák)

Další z materiálů věnovaných otázkám kolem nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) reaguje především na stať prof. Pavla Šámala, publikovanou v Trestně právní revue č. 5/2010, a rozebírá některé tam uvedené argumenty týkající se změny materiálního pojetí trestného činu na pojetí formální. Na základě historických odkazů, jazykových rozborů i matematických formulací dochází k závěru, že podle něho opuštění formálně-materiálního pojetí nebylo krokem správným směrem.    

Přehled vývoje před mezinárodními trestními tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu v roce 2009

(Bc. Katarina Šipulová, Mgr. Lubomír Majerčík, LL.M.)

Článek stručně shrnuje vývoj, k němuž došlo v uplynulém roce před oběma ad hoc tribunály, které Rada bezpečnosti zřídila po krvavých konfliktech na území bývalé Jugoslávie a v africké Rwandě. Rozebírá přitom některé aktuálně vynesené rozsudky v případě  Jugoslávie (věc Milutinovič a ostatní, věc Krajišnik a další) i problémy, které vznikly před soudem pro Rwandu (otázka přesunu jurisdikce, posilování vlivu odvolacího senátu).

Svoboda projevu a její trestněprávní limity ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva III.

(JUDr. Ing. Jan Čapek, CSc.)

V sérii materiálů, které se zabývají judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v různých oblastech, tentokrát „došlo“ na otázky svobody projevu. V závěrečné části je dokončen obsáhlý rozbor případu Stoll versus Švýcarsko a posléze rozvedeny principy, jež lze z jednotlivých rozsudků Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti vyvodit.