Trestní právo 2/2010

Několik nepodstatných úvah nad novým trestním zákoníkem

(JUDr. Pavel Kučera, JUDr. Michael Kincl)

Autoři se vracejí k předešlým zamyšlením nad některými aspekty nového trestního zákoníku, který již nabyl účinnosti. Tentokrát se zaměřují na oblast pro hlubší rozbory poněkud netypickou, a to na  přechodné ustanovení zákoníku, na jehož základě byli propuštěni  pachatelé některých deliktů, které podle nové tohoto zákona již nejsou trestnými činy.

Několik poznámek k trestným činům proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti podle nového trestního zákoníku

(JUDr. Jiří Hruška, JUDr. Petr Volevecký)

Nový trestní zákoník se podle očekávání stal předmětem praktických i teoretických úvah a rozborů především z hlediska změn, které přináší oproti svému „předchůdci“. Pravě na tyto změny se zaměřují autoři článku, který podrobil analýze především trestné činy znásilnění, sexuální nátlak a pohlavní zneužití.

Ještě jedna praktická poznámka k zásadám zákonnosti a subsidiarity trestního práva

(JUDr. Petr Coufal)

Krátká úvaha reaguje na práci prof. Nezkusila, uveřejněnou v prvním letošním čísle časopisu, v níž byl kromě jiného prezentován autorův názor na výklad pojmu „společenská škodlivost“. Je v ní upozorňováno na určitá úskalí, které může nový trestní zákoník přinést pro postupy státních zástupců a pracovníků policie v trestním řízení.

Materiálně či formálně …

(JUDr. Alexander Károlyi, JUDr. Petr Slunečko)

Materiál kriticky reaguje na jednu z nejzávažnějších změn, které přinesl nový trestní zákoník – opuštění principu materiální trestnosti a jeho nahrazení formálním pojetím. Vrací se při tom do historie, do vývoje trestního práva v našich zemích, ale také nahlíží přes hranice, jak se s touto otázkou vyrovnala legislativa našich nejbližších sousedů. 

Zkrácené přípravné řízení, zjednodušené řízení a nástup trestu

(JUDr. Mojmír Pleva)

Článek se na konkrétním případu, kdy odsouzený nastoupil výkon trestu odnětí svobody přímo po skončení zadržení a kdy došlo k nesrovnalostem při stanovení okamžiku počátku tohoto výkonu trestu, zamýšlí nad problémy, které mohou vzniknout kvůli nedostatečné součinnosti samosoudce a policejního orgánu při zajištění výkonu odsuzujícího rozsudku.

Svoboda projevu a její trestněprávní limity ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva I.

(JUDr. Ing. Jan Čapek, CSc.)

V sérii materiálů, které se zabývají judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v různých oblastech, tentokrát „došlo“ na otázky svobody projevu. Po stručném úvodu je rozebírána řada judikátů především z poslední doby, které jsou typické pro přístup soudu k této problematice a které tak do značné míry předjímají i postup národních soudů.