Státní zastupitelství 9/2009
Rozhovor s ministryní spravedlnosti a ředitelkou Justiční akademie Danielou Kovářovou
Interview with Daniela Kovářová, the Minister of Justice and the director of the Judicial Academy
Rozhovor se týká jak krátkého působení JUDr. Daniely Kovářové ve funkci ministryně spravedlnosti, jejích priorit v tomto postavení a názoru na celkový stav české justice, tak aktuálních problémů Justiční akademie, mimo jiné dopadu omezeného rozpočtu na její činnost. Všímá si ale i jejího působení jako spisovatelky.
The interview deals with her short office as the Minister of Justice, her priorities in this position and her opinion of general situation of Czech judiciary. The interview also deals with actual problems of the
Zvláštní žalobní legitimace nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu
Special title of action of the Supreme Public Prosecutor which serves to protect the public interest
Příspěvek se zabývá významem a úpravou zvláštní žalobní legitimace nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu dle soudního řádu správního. Rozebrány jsou podmínky uplatňování uvedeného návrhového oprávnění. Text uvádí přehled věcí, v nichž nejvyšší státní zástupce podal žalobu k ochraně veřejného zájmu, a to v období od počátku účinnosti předmětné právní úpravy až do současnosti.
The contribution is about importance and adaptation especial title of action of the Supreme Public Prosecutor which serves to protect the public interest by the Administrative Code. The contribution analyzes conditions of exercitation of written application to court for ruling. A part of the text is also created by outline of cases in which the Supreme Public Prosecutor brought legal action towards to protect the public interest. The review starts from the beginning of efficiency till now.
Poznámky k návrhu definice pojmu „podezřelý“ v rekodifikaci trestního řádu
Notes to definition of the concept of “a suspect“ in recodification of Criminal Procedure Code
Článek je příspěvkem do diskuse, zda je nutné nebo alespoň potřebné zavést do nového trestního řádu jasně vyhraněnou definici pojmu „podezřelý“. Sám autor uvádí řadu důvodů, proč se domnívá, že z hlediska praxe by takové vyhraněné stanovení uvedeného pojmu nebylo přínosem, neboť by mohlo vést k vytváření zvláštního „podtypu“ přípravného řízení vedeného proti takové osobě.
The article contributes to a discussion about a need of strict definition of a concept of “a suspect” and its addition into a new Criminal Procedure Code. The author presents many reasons for his opinion, that strictly defined concept of “a suspect” would not be positive, especially from the view of practice. It could conduce to a development of special “subtype” of pre-trial proceedings against a “suspected” person.
Potřebuje státní zastupitelství netrestní působnost?
Does prosecution need non-criminal activity?
Státní zastupitelství představuje v ČR orgán veřejné žaloby. V kontinentální Evropě jsou dva hlavní modely veřejné žaloby, a to systém francouzský, v němž orgán veřejné žaloby stojí na stráži zásad práva a dohlíží na celý právní systém, a systém německý, kdy je orgán veřejné žaloby výlučně orgánem činným v trestním řízení. V našich zemích vykonával orgán veřejné žaloby netrestní působnost již za první republiky a Rakousko-Uherska. Možnosti veřejné žaloby k řešení skutečných problémů občana jsou omezeny, pokud veřejná žaloba plní jen úkoly v oblasti trestního řízení, neboť použití prostředků trestního práva je možné jen v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe. Je vhodné, aby orgán veřejné žaloby vykonával dozor nad výkonem veřejné správy, naproti tomu je nutno omezit ty netrestní agendy, které jsou čistě formální.
Prosecution represents authority of denunciation in the Czech Republic. In the continental Europe there are 2 main models of denunciation, it is a French model. This model is typical for its principles when the authority of denunciation represents juridical principles and it supervises for the whole law system. The second one is a German model when the authority of denunciation is the authority of criminal suit. In our country there was exercised the non-criminal activity by the authority of denunciation during the Austria-Hungary. The possibilities of denunciation for solution of citizen´s problem are limited if the denunciation realizes only the missions in the area of the criminal suit because using of criminal law´s instrument sis possible only according to the principle of subsidiarity in criminal repression. It is suitable for the authority of denunciation to realize supervision under activity of public service, on the other hand it neceséry to limit the non-criminal agenda which are less formal.
Je možná změna ochranného léčení, s jehož výkonem bylo započato před 1. lednem 2009, v zabezpečovací detenci?
Does come into accountance the possibility of alternation of protective medical treatment (in patient treatment) to the custodial detention?
Článek zaměřuje pozornost na otázku přípustnosti změny ochranného léčení ústavního na zabezpečovací detenci, a to ve vztahu k pachatelům trestných činů spáchaných před dnem 1. 1. 2009, kdy nabyl účinnosti nový zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence. Aplikační praxe řešila otázku, zda zabezpečovací detenci lze uložit velmi nebezpečným pachatelům, kteří trestný čin spáchali před dnem 1. 1. 2009, ale zákonné předpoklady pro uložení zabezpečovací detence jsou beze zbytku splněny. Jde o pachatele, kteří již vykonávají ústavní ochranné léčení. Závěr článku je následující: Zásadně i když pachatel spáchal trestný čin před 1. lednem 2009, kdy zákon o výkonu zabezpečovací detence nabyl účinnosti, je dána možnost uložení zabezpečovací detence i změny z ústavního ochranného léčení, které je pachatelem již vykonáváno a jeho výkon nebyl dosud ukončen. Uložení zabezpečovací detence přichází úvahu jen za předpokladu, že podmínky pro uložení zabezpečovací detence jsou aktuálně splněny. Jinak by byl zpochybněn princip zákazu retroaktivity k tíži pachatele.
The contribution is dealt with of the possibility of alteration of protective medical treatment (in patient treatment) in the custodial detention [protective measure in accordance with the Criminal Code]– in relation to offenders which have commited crimes before date 1st January 2009 – date of coming into being of new Law No 129/2008 Collection of Laws, on the Execution of Custodial Detence. Judicial practice has solved the question whether custodial detention can be imposed to extremely dangerous offenders which commited the crime before 1st January 2009 but legal pre-conditions for imposing of the custodial detence are completely fulfilled. And in relation to offenders which have already executed protective medical treatment (in patient treatment. Conclusions of the article is following: Substantially – even though offender has commited the crime before 1st January 2009 when the Law No 129/2008 Collection of Laws came into being, there is possibility of impose of custodial detention and the alteration from the protective medical treatment (in patient treatment) that is executed by offender and execution of protective medical treatment has not finished so far. It comes into accountace provided that conditions for imposing of the custodial detention are newly and completely fulfilled. Otherwise the princip of the impermissibility of retroactivity to the detriment of the defendant have breached.
Ještě k problematice přibírání znalců po novele trestního řádu
The more points at issue of assumption experts in amendment of Code of Criminal procedure
Autor příspěvku se zabývá problematikou změny ustanovení § 105 odst. 1 trestního řádu provedenou zákonem č. 274/2008 Sb. s účinností od 1. ledna 2009. Zmiňuje četné praktické obtíže, které vznikají v souvislosti s aplikací této novely.
The author of contribution is dealing with dilemma of alternatives § 105 article 1 Code of Criminal procedure which was implemented by act n. 274/2008 with efficiency from 1st January 2009. The author analyses practical difficulties connect with application of amendment of Code of Criminal procedure.
Asistent státního zástupce v praxi
Assistant of the Public Prosecutor in practice
Tento článek si klade za cíl popsat prvotní poznatky o činnosti nových asistentů státních zástupců na okresním státním zastupitelství. Představuje pohled autora na možnosti využití asistentů v různých oblastech působnosti státního zastupitelství. Současně se zamýšlí nad vhodností využití asistentů v trestním řízení před soudem. Hodnotí přínos asistentů pro státní zastupitelství a možné dopady na vnímání veřejnosti.
This article describes primary experiencies of activities new assistants of district public prosecutors. It presents author´s view of various possibilities for assitant´s activities in prosecution. The article currently thinks of suitability of assistant´s participation in criminal court hearing. It appreciate´s the benefit of assistants for prosecution and potential results in public perception.
Asistent státního zástupce – pomoc či libůstka?
Assistant of the Public Prosecutor - help or fad?
Asistent státního zástupce na okrese se z pohledu autora příspěvku stal účinným pomocníkem státních zástupců při vyřizování jejich agendy. Autor popisuje konkrétní přínos asistenta v jednotlivých oblastech činnosti státního zastupitelství a dospívá k závěru, že tento nový institut je přes počáteční nedůvěru státních zástupců žádoucím prvním krokem k týmové práci na státním zastupitelství, která je běžnou praxí ve vyspělých státech Evropy.
An assistant of the prosecutor at the district became, from the view of the author, as an effective helper for the prosecutors in executing of their agenda. The author describes concrete benefit of the assistant in individual domains of the proceeding of prosecution and find out the outcome, that this new institute is, in face of the beginning distrust of the prosecutors, the first desirable step to the teamwork at the prosecution, which is common practice in advanced states of
Přepravní smlouva
Contract of carriage
Přepravní smlouva
Contract of carriage
Při posuzování konkrétních smluv se v praxi chybuje mj. při rozlišování smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasílatelské. U úpravy přepravy věci se pak zapomíná, že některé otázky mohou tzv. přepravní řády upravit odchylně od úpravy zákonné. Rovněž se zde zapomíná, že je-li ve vztahu cizí prvek (např. místo určení na území jiného státu) a je-li zde mezinárodní úmluva, je rozhodující znění této úmluvy. Ke zlepšení daného stavu se snaží přispět toto pojednání.



