Státní zastupitelství 7-8/2009
Nezávislost státního zastupitelství a Evropská unie
The independence of the Public Prosecutor’s Office and European Union
Autorka považuje za klíčovou otázku nezávislosti státního zastupitelství jeho ústavní vymezení, zejména jeho poměr k výkonné moci. Uvádí dva hlavní názorové proudy, které se liší právě v otázce, jak dalece má být státní zastupitelství součástí výkonné moci. Sama se přiklání k tendenci vnímat tuto instituci jako orgán sui generis, v němž se prolínají rysy moci výkonné i soudní. Dále se pak věnuje některým faktorům, které nezávislost státního zastupitelství ovlivňují, jako jsou aktivita médií, výběr osob do soustavy státního zastupitelství nebo ustanovování jeho vedoucích funkcionářů.
The author considers the constitutional determination as a main point of independence of the Public Prosecutor’s Office, especially its relation to executive power. Two main opinion flows are showed here. They differs from each other in problem how much the Public Prosecutor’s Office should be the part of the executive power. The author sees this institute as authority sui generis where symbols of executive and judiciary power are blended together. The text also deals with some factors which influence the independence of the Public Prosecutor’s Office (e.g. activity of media, election of persons to the public prosecutor services system or appointment its head officers).
Je francouzské státní zastupitelství nezávislé?
Is the French Public Prosecution Service independent?
Po úvodní informaci o systému francouzského státního zastupitelství, podle nějž spolupracují státní zástupci se soudci při provádění zákona, ale současně jsou i svého druhu úředníky výkonné moci, autor v této souvislosti hledá odpovědi na otázky, zda je francouzské státní zastupitelství nezávislé, zda vůbec takové má být a jaké záruky je mu k tomu třeba poskytnout.
The text deals with French system of the Public Prosecutor’s Office where public prosecutors ad judges cooperate in application of law. At the same time they are officers of executive power sui generis. The author acquaints following issues: Is the French Public Prosecutor’s Office independent? Should it be independent?
Postavení státních zastupitelství v Nizozemsku
The position of the Public Prosecution Service in the Netherlands
Článek přináší základní informaci o situaci státních zástupců v Nizozemsku, kde státní zastupitelství není odborem Ministerstva spravedlnosti, ale je součástí justice. Podrobněji pak rozvádí jeho strukturu a způsoby řízení, pravomoc soudů v dohledu nad státními zástupci, možnosti Rady generálních prokurátorů, konkrétní postupy při stíhání trestních (a nejen trestních) činů a podobně.
The text deals with basic information about the position of public prosecutors in
Nezávislost státního zastupitelství ve Španělsku
The independence of the Public Prosecutor´s Office in Spain
Autor vychází z úlohy prokurátora jako pilíře současného systému trestního soudnictví. Zdůrazňuje, že ve Španělsku je nezávislost státního zastupitelství chápána a uplatňována spíše na celek instituce než směrem k jednotlivým prokurátorům. Jedná se především o to, aby postupovali ve stejných případech všude stejně, což prohlubuje rovnost všech občanů před zákonem i jejich právní jistotu. V závěru vyslovuje určité obavy, že v rámci budování společných soudních institucí Evropské unie se poněkud zapomíná právě na státní zástupce.
The author represents the public prosecutor as the pillar of contemporary system of the criminal justice. The author emphasizes that the independence of Public Prosecutor’s Office in
Soustava státního zastupitelství a její vztah k vládě a Ministerstvu spravedlnosti
Organization of prosecution services and their attitude to the Cabinet and to the Ministry of Justice
Činnost – a vůbec existence – státního zastupitelství v Polsku není zakotvena v ústavě, ale vychází ze zákona o státním zastupitelství. V článku je popsána jeho hierarchická struktura, jsou uvedeny některé zajímavosti související s nezávislostí státních zástupců (nepřípustná politická aktivita, funkční zajištění jako u soudců, zákaz provozování jiné výdělečné činnosti, atd.) a také je analyzována současná snaha o přijetí nového legislativního zakotvení polského státního zastupitelství.
In
Státní zastupitelství v Itálii
Public Prosecution in
Autor přináší po krátkém historickém exkursu (dnešní postavení státního zastupitelství v Itálii souvisí s rozhodnutím Ústavodárného shromáždění z roku 1946) výklad o základních zásadách organizace a činnosti italských státních zástupců. Zvláště se věnuje úloze a působení generálního prokurátora při Nejvyšším soudu v Itálii a samozřejmě také důležité otázce nezávislosti státních zástupců, kteří zde jsou součástí moci soudní.
The text deals with short historical evolution (the status of public prosecutors in
Změny v postavení státního zastupitelství v České republice
Changes in the position of the Public Prosecutor’s Office in the
Materiál je příspěvkem do diskuse, jaké mají být vztahy uvnitř státního zastupitelství a jaké jeho vztahy navenek k jiným státním orgánům. Úvodem je citováno několik příkladů zemí podle vztahu prokuratury a ministerstva spravedlnosti – od nejužšího propojení až po úplné oddělení. Dále se pak autor zabývá ústavním zakotvením státního zastupitelství, ale i dalšími oblastmi důležitými pro jeho nezávislost – a to rozpočtovou a personální správou.
The text deals with relations inside of the Public Prosecutor’s Office and its outwards relation to other public bodies as well. On particular examples of various countries the author shows us the difference between relations of the Public Prosecutor’s Office and the Ministry of Justice. The author deals with constitutional regulation of public prosecutors but also with other areas important for its independence - budgetary administration and personal administration.




