Státní zastupitelství 4/2009
Rozhovor se soudcem Evropského soudního dvora Jiřím Malenovským
Interview with Jiří Malenovský, judge at the European Court of Justice
Protože profesor Malenovský působil v různých justičních a vzdělávacích institucích v zahraničí, hlavně ve frankofonní oblasti, věnuje se rozhovor srovnávání – přístupu studentů k výuce práva, materiálního a personálního zabezpečení vrcholných soudních orgánů a podobně. Především se ale týká problematiky Evropského soudního dvora.
Professor Malenovský had worked in different judicial and educational institutions in the foreign countries, especially at francophone area, therefore, the interview deals with the comparison of the relation of students to law education, material and personal support of the supreme judicial authorities etc. Foremost, the text deals with the European Court of Justice.
Vliv evropských norem na fungování státních zastupitelství působících při nejvyšších soudech
Influence of European Regulations on Public Prosecutor's Offices at Supreme Courts
Příspěvek popisuje změny, které se odehrály v kasačním řízení u nejvyšších soudů a ve struktuře státních zastupitelství v několika evropských zemích a především ve Francii po sérii rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Strukturální změny Nejvyššího státního zastupitelství působícího při Kasačním soudu Francie podle autora článku napomohly státnímu zastupitelství lépe plnit jeho úlohu při tvorbě vlastních právních doktrín a při koncentraci na skutečně závažné případy ovlivňující celou společnost.
The article deals with changes following series of judgements of the European court of Human Rights. It focuses on changes in proceedings at the supreme courts of chosen European countries, especially France, and shows reflections of these modifications in the structure of the French prosecution service. Restructuring of the Chief prosecutor’s office at the French Supreme Court enabled the prosecution service to focus better on its tasks such as development of its own legal doctrines and tackling complex cases influencing the whole society.
Několik poznámek k novému trestnímu zákoníku
Some notes on the new Criminal Code
Článek pojednává o nejvýznamnějších změnách, jež přináší nový trestní zákoník. Je rozdělen do čtyř částí, přičemž první se zabývá změnami postihujícími kodex jako celek, druhá se zaměřuje na změny v obecné části a třetí na změny dopadající na část zvláštní. Čtvrtá část se pak věnuje změnám, jež se promítnou v činnosti státního zastupitelství.
This paper deals with the most important changes that new Criminal Code brings. Paper is divided into four parts. The first part is concerned with changes of the Code as a whole, the second part is focused on changes in the general part of the Code and the third part on changes in the special part of the Code. The last part analyses changes, which will take effect on the activity of the prosecution
Podání obžaloby a možnost zprošťujícího rozsudku
Presentation of criminal charge and verdict of non-guilty possibility
Jestliže existují dvě skupiny důkazů, které si navzájem odporují a rozpory již nelze odstranit a další důkazy již neexistují, je státní zástupce povinen podat obžalobu. Za této situace již nezbývá, aby soud sám podle § 2 odst. 6 trestního řádu zhodnotil provedené důkazy. Státní zástupce však obžalobu nepodá, pokud má závažné pochyby o vině obžalovaného, nebo pokud dospěje k závěru, že se skutek nestal, není trestným činem nebo ho nespáchal obviněný. Negativně je třeba hodnotit to, že naše současná úprava trestního řízení nemotivuje orgány přípravného řízení k pečlivosti a k náležitému zjišťování skutkového stavu věci.
If there are two groups of verification that contradict each other and these variances is not possible to despatch and other verification does not exist, a public prosecutor is obligated to present the criminal charge. In this situation judge has to evaluate the verification according to § 2, article 6 of Criminal procedure. But the public prosecutor does not enter the criminal charge if there are serious doubts about guilty of a defendant or if he comes to the conclusion that the act was not done, it is not crime delict, that the delict was not done by a defendant.. There is a negation in our Criminal procedure. It is concerned with motivation of preliminare procedure authorities to carefulness and to finding out of factual status of the incident.
Možnosti ochrany před nečinností veřejné správy se zaměřením na právní úpravu zák. č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní)
Possibilies of the protection against public administration inaction with view to legal regulation of the Act No. 150/2008 Coll. (Code of Administrative Justice)
Nezákonná nečinnost správního orgánu představuje porušení základního principu zákonnosti, negativně zasahuje do principu právní jistoty a tím zásadním způsobem narušuje celkové pojetí veřejné správy v jejím významu jako služby občanům, vykonávané v souladu s principy tzv. dobré správy. Dochází tím k významným negativním zásahům do ústavně zaručených práv jednotlivce. Možností ochrany před nezákonnou nečinností lze spatřovat v celém souboru právních prostředků jednak preventivní povahy, jednak již působících k odstranění vzniklé nečinnosti včetně náhrady takto způsobené škody a vyvození odpovědnosti konktrétních subjektů. Poměrně novým prostředkem ochrany proti nečinnosti je institut správní žaloby proti nečinnosti, kterému je věnována podstatná část tohoto příspěvku.
Unlawful inaction of an administrative authority is a breach of basic principle of legality, represents a negative influence on the principle of legal certainty and thus fundamentally affects the whole perception of administration as a service to citizens in accordance with the principles of so-called „good administration“. Therefore unlawful inaction of an administrative authority considerably negatively interferences with constitutionally waranted citizen rights. Protection against unlawful inaction can be seen in a whole group of legal means both preventive and resulting from already occuring inaction, including its elimination and arisal of legal liability of concrete subjects. Relatively new is the institute of administrative action against inaction of administrative authority, that is dealt with in essential part of this article.
Smlouva mandátní a smlouva komisionářská
Contract od mandate and consignment contract
Při závěrečných úvahách o možnosti změny právní úpravy se nabízí několik námětů. Pokud by byly oba smluvní typy (mandátní i komisionářský) zachovány, bylo by možno obdobnou úpravu v nich tzv. stanovit před závorku a vytvořit jim společnou část. Tím by došlo ke zkrácení právního textu i k jeho lepší přehlednosti. De lege ferenda by však mohlo dojít i k redukci obdobných smluvních typů v občanském a obchodním zákoníku. Lze též eventuálně zvážit, zda je třeba mít právně upravenu smlouvu obstaravatelskou i smlouvu komisionářskou.
While thinking about an intended law the following ideas can arise. If both contractual types were kept it would be possible to regulate their identical provisions together. This would lead to shortening of legal regulation and support its clarity. According to intended law it seems that legal regulation of contractual types in Civil and Commercial Code could be reduced in future.
Zaměstnanci státního zastupitelství v Rakousku
Employees of the Prosecutor’s Office in Austria
Příspěvek pojednává o profesích, které působí na státních zastupitelstvích v Rakousku -
o okresních žalobcích, právních praktikantech, justičních úřednících a zejména soudních čekatelích. Autorka se podrobněji věnuje podmínkám pro jmenování soudcem resp. státním zástupcem, neboť v Rakousku se státním zástupcem může stát pouze ten, kdo splňuje požadavky pro jmenování soudcem a vykonal minimálně jednoroční praxi v pozici soudce.
The contribution deals with legal professions which work at Prosecutors’ Offices in Austria - district prosecutors, legal trainees, judicial officers and especially judicial expectants. The author presents conditions for appointment of the judge let us say public prosecutors, because the public prosecutor in Austria can be appointed only if he/she fulfills conditions to be a judge and performed one year standing in the judge position.
