Trestní právo 2/2009

Chráníme etnické menšiny opravdu dostatečně?

Autoři přinášejí několik poznámek ke dvěma aktuálním otázkám: Za prvé - jak se k projevům etnické nebo rasové nesnášenlivosti staví naše právo, především tedy trestní právo? Za druhé - jak jsou příslušná zákonná ustanovení využívána příslušnými orgány, jak tuto legislativu v praxi aplikují? Hlavní problém podle jejich závěru spočívá právě v praktické aplikaci zákonů a vyhlášek.

Mezinárodní historické mezníky a východiska v boji proti drogové trestné činnosti II

Materiál sleduje dlouhou cestu k vytvoření současného mezinárodního kontrolního systému, který má za úkol  dohlížet na nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Druhá část historického exkursu do této problematiky začíná rokem 1946 (zřízení Komise pro omamné látky při OSN) a končí rokem 1991 (zahájení činnosti Programu OSN pro kontrolu drog) a odkazy na současnou situaci.

Trestněprávní ochrana mládeže v návrhu trestního zákoníku

Další z příspěvků, které se zabývají „horkým“ tématem – různými aspekty nového trestního zákoníku, se soustřeďuje na problémy trestněprávní ochrany mládeže. Po krátkém uvedení do problematiky a historickém exkursu do předchozích trestních kodexů rozebírá autor podrobně jednotlivá ustanovení čerstvě přijatého zákona, která mají přímou souvislost s ochranou mládeže z trestněprávního hlediska.

Sport a právo

V poslední době se stále častěji objevují diskuse – mezi laiky i v odborných kruzích – o tom, kdy si sport vystačí se svými pravidly a kdy už, za jakých podmínek,  mají do dění na sportovištích vstoupit právní normy, především tedy ustanovení trestněprávní a občanskoprávní. Je to způsobeno množícími se případy, kdy jsou různé aspekty sportovních aktivit předmětem soudního řízení – a i k nim se vyjadřuje  autor článku.    

Vplyv rekodifikácie trestného poriadku v Slovenskej republike na odhalovanie a objasňovanie trestných činov vrážd III.

Autor se v poslední části svého rozsáhlého materiálu soustřeďuje na předsoudní fáze trestního řízení – postup před zahájením trestního řízení, přípravné řízení, rozhodnutí v přípravném řízení, trestní stíhání, prokurátorský dozor a podobně. Opět zase upozorňuje na základní změny, k nimž v této souvislosti došlo přijetím nového trestního řádu v Slovenské republice.

Trestněprávní aspekty mučení a nelidského zacházení ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva I.

Podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu (článek 3). Autor materiálu hodnotí, jak se s tímto ustanovením vypořádává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, a dokládá to rozborem celé řady jeho významných judikátů v této oblasti.