Daně a finance 9/2008
Zdaňování příjmů ve vazbě na rezidentství
K posouzení zda se jedná o příjmy ze zahraničí je nutné si odpovědět na otázku, zda příjemce daných příjmů je rezident nebo nerezident toho státu, z něhož tyto zdroje pocházejí. Právní úpravu rezidentství nalezneme nejen ve vnitrostátních právních předpisech toho, kterého státu, ale také ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění. ČR uzavřela již přes 70 smluv o zamezení dvojího zdanění příjmů. Smlouvy vycházejí sice z určitého vzorového modelu, avšak podmínky zdanění mohou být pro každý konkrétní druh příjmů rozdílné, a proto je nutné vždy vycházet z konkrétní smlouvy s danou zemí. Tyto smlouvy, které jsou nadřazeny vnitrostátním právním předpisům, upravují způsob zamezení dvojího zdanění toho kterého příjmu a určují, který stát a v jakém rozsahu má právo příjem zdaňovat. Ve svém příspěvku se touto zajímavou problematikou podrobně zabývá Ing. Dalimila Mirčevská.
Zvláštní právní úprava úpadku finančních institucí v kontextu evropského práva
Finanční instituce jsou jedny z nejdůležitějších subjektů pro zachování ekonomické stability každé země. Je proto obzvláště důležité, aby pravidla jejich fungování byla naprosto jasná a kontrolovatelná. To se týká i jejich případného úpadku, neboť právě ten se dotýká celé řady dalších subjektů. S odbornou erudicí nás touto problematikou provází ve svém příspěvku Viktor Šmejkal.
Daňová ztráta z hlediska daně z příjmů
Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích, přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Ztrátu lze pro daňové účely uplatnit pouze u dvou druhů příjmů - dílčích základů daně z příjmů fyzických osob, tj. u příjmů z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu. Ing. Eva Sedláková předkládá čtenářům precizně zpracovaný text, který by neměl uniknout pozornosti zejména těch, kdo se s touto problematikou setkávají v praxi.
Srážková daň ve vybraných zemích EU
Mezi povinnosti bank v řadě evropských zemí patří také kalkulace a úhrada srážkové daně z úroků z bankovních vkladů, přičemž v porovnání s Českou republikou je v některých z nich v platnosti citelně vyšší daňová sazba. Zajímavé srovnání v této oblasti nám přináší autor článku Otto Olson.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamenal pro domácí subjekty řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku použitelného je hlavní změnou známá skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i občané v ČR se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem, zejména vůči jiným členským zemím EU.
K posouzení zda se jedná o příjmy ze zahraničí je nutné si odpovědět na otázku, zda příjemce daných příjmů je rezident nebo nerezident toho státu, z něhož tyto zdroje pocházejí. Právní úpravu rezidentství nalezneme nejen ve vnitrostátních právních předpisech toho, kterého státu, ale také ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění. ČR uzavřela již přes 70 smluv o zamezení dvojího zdanění příjmů. Smlouvy vycházejí sice z určitého vzorového modelu, avšak podmínky zdanění mohou být pro každý konkrétní druh příjmů rozdílné, a proto je nutné vždy vycházet z konkrétní smlouvy s danou zemí. Tyto smlouvy, které jsou nadřazeny vnitrostátním právním předpisům, upravují způsob zamezení dvojího zdanění toho kterého příjmu a určují, který stát a v jakém rozsahu má právo příjem zdaňovat. Ve svém příspěvku se touto zajímavou problematikou podrobně zabývá Ing. Dalimila Mirčevská.
Zvláštní právní úprava úpadku finančních institucí v kontextu evropského práva
Finanční instituce jsou jedny z nejdůležitějších subjektů pro zachování ekonomické stability každé země. Je proto obzvláště důležité, aby pravidla jejich fungování byla naprosto jasná a kontrolovatelná. To se týká i jejich případného úpadku, neboť právě ten se dotýká celé řady dalších subjektů. S odbornou erudicí nás touto problematikou provází ve svém příspěvku Viktor Šmejkal.
Daňová ztráta z hlediska daně z příjmů
Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích, přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Ztrátu lze pro daňové účely uplatnit pouze u dvou druhů příjmů - dílčích základů daně z příjmů fyzických osob, tj. u příjmů z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu. Ing. Eva Sedláková předkládá čtenářům precizně zpracovaný text, který by neměl uniknout pozornosti zejména těch, kdo se s touto problematikou setkávají v praxi.
Srážková daň ve vybraných zemích EU
Mezi povinnosti bank v řadě evropských zemí patří také kalkulace a úhrada srážkové daně z úroků z bankovních vkladů, přičemž v porovnání s Českou republikou je v některých z nich v platnosti citelně vyšší daňová sazba. Zajímavé srovnání v této oblasti nám přináší autor článku Otto Olson.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamenal pro domácí subjekty řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku použitelného je hlavní změnou známá skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i občané v ČR se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem, zejména vůči jiným členským zemím EU.
VSTUP DO DATABÁZE
VSTUP BEZ REGISTRACE
Judikatura NSS ČR je přístupná zdarma
VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI
Partneři
