Zdravotnictví a právo 7-8/2008
Několik úvah o právním postavení alternativní medicíny
Rozsáhlejší článek se věnuje problematice, která není příliš diskutována, ač některé metody moderní alternativní medicíny získávají stále větší popularitu mezi pacienty, ale i mezi některými lékaři. Materiál přináší přehled nejznámějších metod, jejich přínosy i úskalí, právní řešení této otázky v řadě evropských zemí i v České republice a určitá doporučení, jak v této oblasti dál.
Elektronická zdravotnická dokumentace – její sdílení versus právo vlastnické a ochrana osobních údajů
Nasazení moderních informačních technologií přináší zdravotnictví řadu výhod (např. možnost konzultací specializovaných pracovišť, rychlé získání výsledků vyšetření i starších informací z databáze apod.), ale i řadu problémů (např. otázky ochrany osobních údajů). Jedním z nich – otázkou, kdo je vůbec vlastníkem (zdravotnické zařízení, pacient, stát) zdravotnické dokumentace a kdo k ní má mít (a za jakých podmínek) přístup, se zabývá právě tento materiál.
Rozsah nároku zdravotnického zařízení na úhradu nákladů spojených s pořízením opisů, výpisů či kopií zdravotnické dokumentace
Další z příspěvků týkajících se vedení zdravotnické dokumentace se zamýšlí nad tím, jak dalece mohou zdravotnická zařízení požadovat v nové legislativní situaci krytí nákladů, které jim vzniknou v případě vyhovění oprávněným požadavkům na nahlížení do dokumentace a případné pořizování kopií, opisů a výpisů.
Provozování kamerového systému se záznamem ve zdravotnických zařízeních
Kamerový systém se k zajištění ochrany majetku i bezpečnosti osob instaluje i v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních – problém nastává ve chvíli, kdy se záznam kamer uchovává, protože pak jde o zpracování osobních údajů. Nad správným – a právně čistým - řešením této situace se právě zamýšlejí autoři článku.
Nepříznivý výsledek léčení jako následek nesprávných zaviněných jednání zdravotnických pracovníků I.
Autor se zabývá situací, kdy dojde k nepříznivým následkům lékařské péče na základě nesprávného (a zaviněného) jednání zdravotnických pracovníků. Při rozboru této problematiky se dostává k analýze dvou zásadních témat – otázce oprávněného rizika v medicíně mimo rámec klinického experimentu a problému volního prvku v činnosti lékaře v případě zavinění újmy na zdraví. Následně pak řeší otázku, kdy může jít v této souvislosti o trestný čin.
Výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát, v příkladech po 1. 1. 2008
Článek reaguje na aktuální situaci osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát a které si přitom vydělávají, ať již jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nebo třeba brigádníci. Současná situace je dokumentována a vysvětlována na řadě konkrétních příkladů.
Prodej privátní praxe jako prodej podniku
Především pro lékaře odcházející do důchodu a pro ty, kteří se zajímají o výkon privátní praxe, je určen článek, který se zabývá možností prodeje privátní lékařské praxe a řeší takové problémy, jako jsou její finanční ocenění, způsob prodeje, řešení smlouvy se zdravotní pojišťovnou, jednání o kmenu pacientů a podobně.
Ještě k reformě zdravotnictví
Nutné podmínky, které je podle autora třeba splnit jako předpoklad zdravotnických reforem, a možná východiska ze současné patové situace při přípravě a realizaci transformace jsou rozebírány v dalším z „ekonomických“ materiálů v časopise. Vyzdviženy jsou mimo jiné pozitivní zkušenosti z reformování zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji.
Financování zdravotnictví v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Velké Británii
Článek přibližuje čtenáři jako určitý příspěvek do probíhající diskuse o reformách našeho zdravotnictví různé modely financování zdravotnictví v zahraničí. Konkrétně se jedná o Rakousko a Německo, kde jsou obdobně jako v České republice hlavním zdrojem příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale také o Švýcarsko nebo Velkou Británii, kde se systém od našeho výrazně liší.
Aktuálně ke zdravotnímu pojištění
Článek je věnován některým aktuálním problémům v oblasti zdravotního pojištění, jako jsou změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem nebo OSVČ, řešení případů takzvaných problémových zaměstnanců (neomluvené absence, vazba) nebo otázky kolem osob bez zdanitelných příjmů.
Rozsáhlejší článek se věnuje problematice, která není příliš diskutována, ač některé metody moderní alternativní medicíny získávají stále větší popularitu mezi pacienty, ale i mezi některými lékaři. Materiál přináší přehled nejznámějších metod, jejich přínosy i úskalí, právní řešení této otázky v řadě evropských zemí i v České republice a určitá doporučení, jak v této oblasti dál.
Elektronická zdravotnická dokumentace – její sdílení versus právo vlastnické a ochrana osobních údajů
Nasazení moderních informačních technologií přináší zdravotnictví řadu výhod (např. možnost konzultací specializovaných pracovišť, rychlé získání výsledků vyšetření i starších informací z databáze apod.), ale i řadu problémů (např. otázky ochrany osobních údajů). Jedním z nich – otázkou, kdo je vůbec vlastníkem (zdravotnické zařízení, pacient, stát) zdravotnické dokumentace a kdo k ní má mít (a za jakých podmínek) přístup, se zabývá právě tento materiál.
Rozsah nároku zdravotnického zařízení na úhradu nákladů spojených s pořízením opisů, výpisů či kopií zdravotnické dokumentace
Další z příspěvků týkajících se vedení zdravotnické dokumentace se zamýšlí nad tím, jak dalece mohou zdravotnická zařízení požadovat v nové legislativní situaci krytí nákladů, které jim vzniknou v případě vyhovění oprávněným požadavkům na nahlížení do dokumentace a případné pořizování kopií, opisů a výpisů.
Provozování kamerového systému se záznamem ve zdravotnických zařízeních
Kamerový systém se k zajištění ochrany majetku i bezpečnosti osob instaluje i v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních – problém nastává ve chvíli, kdy se záznam kamer uchovává, protože pak jde o zpracování osobních údajů. Nad správným – a právně čistým - řešením této situace se právě zamýšlejí autoři článku.
Nepříznivý výsledek léčení jako následek nesprávných zaviněných jednání zdravotnických pracovníků I.
Autor se zabývá situací, kdy dojde k nepříznivým následkům lékařské péče na základě nesprávného (a zaviněného) jednání zdravotnických pracovníků. Při rozboru této problematiky se dostává k analýze dvou zásadních témat – otázce oprávněného rizika v medicíně mimo rámec klinického experimentu a problému volního prvku v činnosti lékaře v případě zavinění újmy na zdraví. Následně pak řeší otázku, kdy může jít v této souvislosti o trestný čin.
Výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát, v příkladech po 1. 1. 2008
Článek reaguje na aktuální situaci osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát a které si přitom vydělávají, ať již jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nebo třeba brigádníci. Současná situace je dokumentována a vysvětlována na řadě konkrétních příkladů.
Prodej privátní praxe jako prodej podniku
Především pro lékaře odcházející do důchodu a pro ty, kteří se zajímají o výkon privátní praxe, je určen článek, který se zabývá možností prodeje privátní lékařské praxe a řeší takové problémy, jako jsou její finanční ocenění, způsob prodeje, řešení smlouvy se zdravotní pojišťovnou, jednání o kmenu pacientů a podobně.
Ještě k reformě zdravotnictví
Nutné podmínky, které je podle autora třeba splnit jako předpoklad zdravotnických reforem, a možná východiska ze současné patové situace při přípravě a realizaci transformace jsou rozebírány v dalším z „ekonomických“ materiálů v časopise. Vyzdviženy jsou mimo jiné pozitivní zkušenosti z reformování zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji.
Financování zdravotnictví v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Velké Británii
Článek přibližuje čtenáři jako určitý příspěvek do probíhající diskuse o reformách našeho zdravotnictví různé modely financování zdravotnictví v zahraničí. Konkrétně se jedná o Rakousko a Německo, kde jsou obdobně jako v České republice hlavním zdrojem příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale také o Švýcarsko nebo Velkou Británii, kde se systém od našeho výrazně liší.
Aktuálně ke zdravotnímu pojištění
Článek je věnován některým aktuálním problémům v oblasti zdravotního pojištění, jako jsou změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem nebo OSVČ, řešení případů takzvaných problémových zaměstnanců (neomluvené absence, vazba) nebo otázky kolem osob bez zdanitelných příjmů.




