Daně a finance 6/2008

Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost
Novela zákona o daních z příjmů v ustanovení § 23a odst. 1 řeší převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost pro účely zákona o daních z příjmů jako postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikl, podnik nebo jeho samostatnou část na jinou společnost tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti nebo zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti. Více již o tomto zajímavém tématu ve svém podrobně zpracovaném příspěvku Ing. Dalimila Mirčevská.

Závazné posouzení sazby daně z přidané hodnoty
Jednou z podstatných změn zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která nabyla účinnosti prvním lednem letošního roku, je možnost požádat o závazné posouzení zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby DPH. Tato změna byla provedena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů tak, že k tomuto datu byl do zákona o DPH vložen nový § 47a - závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně. Další podrobné informací naleznete v textu Ing. Ladislava Pitnera

Zástavní právo a úskalí jeho aplikace v praxi

Zástavní právo zajišťující daňový nedoplatek je právem věcným, právem státu zastoupeného správcem daně k věci ve vlastnictví druhé osoby - daňového subjektu. Věcně - právní charakter zástavního práva předpokládá, že platně vzniklé a deklarované zástavní právo působí proti každé třetí osobě. V daňovém řízení se zpravidla vymezuje na věci nemovité. Je právem odvozeným, existuje tak vedle hlavního vztahu daňový dlužník versus správce daně, přičemž titulem je neuhrazená splatná a vykonatelná daňová povinnost. Zástavní právo je koncipováno jakožto zajišťovací instrument tak, že přistupuje k dani vždy jako k hlavnímu právnímu vztahu, který je tímto instrumentem věcně zajišťován. Více již ve svém příspěvku Josef Šrotýř.

Judikatura Evropského soudního dvora

Vstup České republiky do EU znamenal pro domácí subjekty řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku použitelného je hlavní změnou známá skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i občané v ČR se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem, zejména vůči jiným členským zemím EU.