Zdravotnictví a právo 5/2008
Reforma zdravotnictví a paragraf Fischerové: Důsledky zrušení zákazu požadovat platbu za „péči související“
Rozsáhlý článek, který vychází z takzvaného paragrafu Fischerové, analyzuje pojem „služby související se zdravotní péčí“, a to především z hlediska, kdy mají být tyto služby hrazeny ze zdravotního pojištění a kdy je možno od pacienta už žádat přímou úhradu. Rozebírá přitom dosavadní zkušenosti s touto problematikou u nás i v zahraničí a navrhuje i jistá řešení.
Nepříznivý výsledek léčení jako následek zákonitého vývoje onemocnění (úrazů)
Další ze série materiálů zabývajících se právními problémy, které mohou vznikat ve vztahu zdravotnického zařízení a pacienta v případě jeho nespokojenosti s průběhem a výsledkem léčby, se tentokrát orientuje na situace, kdy nepříznivý výsledek léčení je dán závažností onemocnění nebo úrazu a následným zákonitým vývojem pacientova stavu.
Schengenský prostor, zdravotní pojištění a zdravotní péče
Autor reaguje na vstup České republiky do takzvaného Schengenského prostoru s volným pohybem osob a přináší základní informace o tom, jaký má tato nová situace vliv na zdravotní pojištění a zdravotní péči v celoevropském měřítku.
K problematice zdravotně pojištěných
Článek se věnuje osobám se zdravotním postižením z hlediska jejich zapojení do pracovní činnosti. Rozebírá některé výhodnější podmínky, které jim přinášejí pracovněprávní předpisy, a na druhé straně pak povinnosti, které z tohoto titulu mají zaměstnavatelé a také orgány státní správy a samosprávy.
K otázce, zda jsou zdravotní pojišťovny povinny zveřejňovat informace o úhradách, a k tzv. „zlomovému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu“
Jde o krátkou polemickou reakci na článek v čísle 11/2007 časopisu Zdravotnictví a právo, který byl věnován rozhodnutí Nejvyššího správní soudu z 16. 5. 2007 a jednalo se v něm o povinnosti zdravotních pojišťoven zpřístupnit údaje o poskytnutých platbách.
Reforma zdravotnictví sleduje zejména úspory výdajů pojišťoven
Článek navazuje na materiál z čísla 2/2008 Zdravotnictví a práva, který se týkal hospodaření se zdroji ze zdravotního pojištění a racionalizace činnosti zdravotních pojišťoven. Tentokrát sleduje podobný záměr v souvislosti s navrhovanou (a částečně už prováděnou) reformou našeho zdravotnictví, především s privatizačními záměry.
Systém zdravotního pojištění v Německu a Rakousku
Ohlédnutí za hranice přináší informace o systému zdravotního pojištění, veřejného i soukromého, u našich sousedů v Německu a v Rakousku a může být i určitým příspěvkem do současně probíhající diskuse o reformě našeho zdravotnictví.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Autorka v reakci na konkrétní případ, který představuje určitou typickou situaci, rozebírá některé ne zcela vyjasněné otázky týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V příspěvku jde především o možnosti příspěvku pro zaměstnavatele, který zaměstná zdravotně postiženého.
Rozsáhlý článek, který vychází z takzvaného paragrafu Fischerové, analyzuje pojem „služby související se zdravotní péčí“, a to především z hlediska, kdy mají být tyto služby hrazeny ze zdravotního pojištění a kdy je možno od pacienta už žádat přímou úhradu. Rozebírá přitom dosavadní zkušenosti s touto problematikou u nás i v zahraničí a navrhuje i jistá řešení.
Nepříznivý výsledek léčení jako následek zákonitého vývoje onemocnění (úrazů)
Další ze série materiálů zabývajících se právními problémy, které mohou vznikat ve vztahu zdravotnického zařízení a pacienta v případě jeho nespokojenosti s průběhem a výsledkem léčby, se tentokrát orientuje na situace, kdy nepříznivý výsledek léčení je dán závažností onemocnění nebo úrazu a následným zákonitým vývojem pacientova stavu.
Schengenský prostor, zdravotní pojištění a zdravotní péče
Autor reaguje na vstup České republiky do takzvaného Schengenského prostoru s volným pohybem osob a přináší základní informace o tom, jaký má tato nová situace vliv na zdravotní pojištění a zdravotní péči v celoevropském měřítku.
K problematice zdravotně pojištěných
Článek se věnuje osobám se zdravotním postižením z hlediska jejich zapojení do pracovní činnosti. Rozebírá některé výhodnější podmínky, které jim přinášejí pracovněprávní předpisy, a na druhé straně pak povinnosti, které z tohoto titulu mají zaměstnavatelé a také orgány státní správy a samosprávy.
K otázce, zda jsou zdravotní pojišťovny povinny zveřejňovat informace o úhradách, a k tzv. „zlomovému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu“
Jde o krátkou polemickou reakci na článek v čísle 11/2007 časopisu Zdravotnictví a právo, který byl věnován rozhodnutí Nejvyššího správní soudu z 16. 5. 2007 a jednalo se v něm o povinnosti zdravotních pojišťoven zpřístupnit údaje o poskytnutých platbách.
Reforma zdravotnictví sleduje zejména úspory výdajů pojišťoven
Článek navazuje na materiál z čísla 2/2008 Zdravotnictví a práva, který se týkal hospodaření se zdroji ze zdravotního pojištění a racionalizace činnosti zdravotních pojišťoven. Tentokrát sleduje podobný záměr v souvislosti s navrhovanou (a částečně už prováděnou) reformou našeho zdravotnictví, především s privatizačními záměry.
Systém zdravotního pojištění v Německu a Rakousku
Ohlédnutí za hranice přináší informace o systému zdravotního pojištění, veřejného i soukromého, u našich sousedů v Německu a v Rakousku a může být i určitým příspěvkem do současně probíhající diskuse o reformě našeho zdravotnictví.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Autorka v reakci na konkrétní případ, který představuje určitou typickou situaci, rozebírá některé ne zcela vyjasněné otázky týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V příspěvku jde především o možnosti příspěvku pro zaměstnavatele, který zaměstná zdravotně postiženého.
VSTUP DO DATABÁZE
VSTUP BEZ REGISTRACE
Judikatura NSS ČR je přístupná zdarma
VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI
Partneři
