Státní zastupitelství 4/2008

Rozhovor s předsedkyní Vrchního soudu v Olomouci Milenou Hojovcovou
V rozhovoru je hodnocena situace na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci při příchodu nové vrchní státní zástupkyně, ale pozornost je věnována i obecnějším problémům státních zástupců, jako jsou jejich další vzdělávání, délka přípravného řízení nebo úvahy o změně struktury justice.

Některé teoretické aspekty návrhu věcného záměru zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) 2007 (opět předmět tradičně prázdninového připomínkového řízení)
Článek se zabývá rozborem vybraných teoretických otázek Návrhu věcného záměru zákona o trestním řízení soudním, v jeho verzích z let 2004/2005, ze srpna 2007 a prosince 2007. Pozornost věnuje otázkám, jako jsou místo trestního řádu v systému pramenů kodifikovaného a vedlejšího trestního práva procesního, systematika trestního řádu a systém základních zásad trestního řízení. Analyzované problémy jsou doplněny příslušnými návrhy na jejich řešení.

K trestní odpovědnosti právnických osob
Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je v současnosti jednou z nejspornějších otázek trestněprávní teorie. Článek přispívá do diskuse informacemi o právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob ve španělském a portugalském právu a upozorňuje na možná úskalí zamýšlené právní úpravy české.

Žádosti o přezkoumání postupu orgánu konajícího přípravné řízení jako důležitý podnět k výkonu dozoru

Příspěvek se zabývá zdánlivě zcela jednoduchým procesním institutem – žádostmi o přezkoumání postupu orgánu konajícího přípravné řízení. Po bližším seznámení s genezí tohoto institutu i s hlavními aplikačními problémy, jež jsou s ním spojeny, se posléze ukazuje, že tomu tak není a ve vztahu k žádostem podle § 157a tr. ř. může vzniknout celá řada otázek. Na ně (resp. alespoň na ty nejdůležitější z nich) se pokouší článek odpovědět.

Proč není pěstování rostliny konopí výrobou

Autorka se velmi fundovaně zabývá spornými otázkami právní problematiky pěstování konopí. Rozebírá v této souvislosti některá rozhodnutí Nejvyššího soudu, týkající se pojmu výroba omamné nebo psychotropní látky, a uvádí, kdy se bude jednat o přestupek, kdy o trestný čin a kdy naopak podobné jednání nebude právně postižitelné.

Nad vybranými otázkami zajištění majetku a jeho správy
Článek poukazuje na některé nejasnosti, které se objevují při aplikaci novely zákona o výkonu zajištění věcí a majetku v trestním řízení (zákon č. 279/2003 Sb., jeho novela zákon č. 253/2006 Sb.). Současně se u jednotlivých otázek nastiňují možná správná řešení této problematiky.

Lze zveřejnit celé jméno a příjmení dospělého obviněného v přípravném řízení?
V dnešní mediální době vzniká problém, zda lze při poskytování informací o trestním řízení zveřejnit již v přípravném řízení úplné jméno a příjmení dospělého obviněného. Na jedné straně je dána v přípravném řízení povinnost orgánů činných v trestním řízení informovat veřejnost a na straně druhé pak povinnost respektovat ochranu osobnosti a presumpci neviny. Autor došel k závěru, že není dána žádná okolnost, která tomu brání – ovšem vždy je třeba uvést procesní postavení takové osoby.

Asistenti a vyšší úředníci státního zastupitelství
Krátký aktuální příspěvek reaguje na změnu zákonů, které se týkají zavedení nových odborných profesí v soustavě státního zastupitelství, a to asistenta státního zástupce a vyššího úředníka státního zastupitelství. Osvětluje řešení některých problémů, které mohou v této situaci nastat.

Dural ex, sed lex
Článek je určitou „polemikou s polemikou“, když jeho autor reaguje na článek mgr. J. Laty „Přísnost musí bejt!(?)“ z č. 1/2008 časopisu, který naopak reagoval na autorovy články o doživotních trestech, které vyšly v č. 9/2007 a 10/2007, a pochopitelně obhajuje své původní názory.

Smlouvy o účtech a platební styk

Pojednání se věnuje smlouvě o běžném účtu, smlouvě o vkladovém účtu a souvisícím otázkám. Smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouvou o vkladovém účtu se banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele a platit z peněžních prostředků na účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní prostředky, přenechat jejich využití bance na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou. Pojednání provádí rozbor obchodně právní úpravy.