Trestní právo 3/2008
Schengen? Ano, ale …
Autoři v článku upozorňují na některá úskalí, která přinesl vstup České republiky do takzvaného schengenského prostoru. Jedná se především o „zjednodušení“ pro pachatele mezinárodní trestné činnosti, a to jak prováděné občany jednoho státu na území jiného státu, tak mající přeshraniční charakter.
Princip rovnosti zbraní a neprovedení návrhů obhajoby na doplnění dokazování soudem
Autor rozebírá situace, kdy nejen policejní orgán nebo státní zástupce v přípravném řízení, ale i soudce v průběhu dokazování před soudem odmítne bez řádného zdůvodnění provést důkazy navrhované obhajobou. Uvádí v této souvislosti i judikaturu Ústavního soudu ČR a navrhuje v tomto smyslu doplnění některých ustanovení trestního řádu.
Eurojust – evropská jednotka pro justiční spolupráci II
Autor si klade za cíl představit Eurojust jako orgán Evropské unie působící v oblasti justiční spolupráce ve věcech trestních. V druhé části rozsáhlého materiálu popisuje strukturu Eurojustu, práva a povinnosti jeho jednotlivých článků, způsob spolupráce Eurojustu s dalšími mezinárodními subjekty a začlenění České republiky.
Nad povahou přípravného řízení ve věcech dětí mladších patnácti let a k absenci právní pomoci v tomto řízení
Článek se zabývá některými rozdíly při řešení činů jinak trestných, kterých se dopustili mladiství nebo děti mladší patnácti let, především tedy specifičností jednotlivých fází a časovým postupem řízení právě ve věcech dětí mladších patnácti let.
Zkrácené řízení v justiční praxi – analýzy statistických údajů
V materiálu jsou zveřejněny výsledky výzkumu věnovaného využívání zkráceného řízení a jeho podílu na všech trestních věcech a realizovaného Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, který proběhl v letech 2004 až 2007 na základě vyhodnocování statistických dat z let 2002 až 2006.
Právo „osoby so samostatnými obhajovacími právami“ zvoliť obvinenému obhajcu – problémy z aplikačnej praxe
V příspěvku autor rozebírá právo osoby uvedené v § 39 odst. 2 slovenského trestního řádu zvolit obviněnému obhájce a častými problémy v aplikační praxi z toho plynoucími. Ta dokazuje, že ne vždy je toto ustanovení účinné, a to hlavně v případech, kdy sa jedná o osoby s odlišným příjmením. Současná legislativní úprava nenabízí uspokojivé řešení tohoto problému.
Autoři v článku upozorňují na některá úskalí, která přinesl vstup České republiky do takzvaného schengenského prostoru. Jedná se především o „zjednodušení“ pro pachatele mezinárodní trestné činnosti, a to jak prováděné občany jednoho státu na území jiného státu, tak mající přeshraniční charakter.
Princip rovnosti zbraní a neprovedení návrhů obhajoby na doplnění dokazování soudem
Autor rozebírá situace, kdy nejen policejní orgán nebo státní zástupce v přípravném řízení, ale i soudce v průběhu dokazování před soudem odmítne bez řádného zdůvodnění provést důkazy navrhované obhajobou. Uvádí v této souvislosti i judikaturu Ústavního soudu ČR a navrhuje v tomto smyslu doplnění některých ustanovení trestního řádu.
Eurojust – evropská jednotka pro justiční spolupráci II
Autor si klade za cíl představit Eurojust jako orgán Evropské unie působící v oblasti justiční spolupráce ve věcech trestních. V druhé části rozsáhlého materiálu popisuje strukturu Eurojustu, práva a povinnosti jeho jednotlivých článků, způsob spolupráce Eurojustu s dalšími mezinárodními subjekty a začlenění České republiky.
Nad povahou přípravného řízení ve věcech dětí mladších patnácti let a k absenci právní pomoci v tomto řízení
Článek se zabývá některými rozdíly při řešení činů jinak trestných, kterých se dopustili mladiství nebo děti mladší patnácti let, především tedy specifičností jednotlivých fází a časovým postupem řízení právě ve věcech dětí mladších patnácti let.
Zkrácené řízení v justiční praxi – analýzy statistických údajů
V materiálu jsou zveřejněny výsledky výzkumu věnovaného využívání zkráceného řízení a jeho podílu na všech trestních věcech a realizovaného Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, který proběhl v letech 2004 až 2007 na základě vyhodnocování statistických dat z let 2002 až 2006.
Právo „osoby so samostatnými obhajovacími právami“ zvoliť obvinenému obhajcu – problémy z aplikačnej praxe
V příspěvku autor rozebírá právo osoby uvedené v § 39 odst. 2 slovenského trestního řádu zvolit obviněnému obhájce a častými problémy v aplikační praxi z toho plynoucími. Ta dokazuje, že ne vždy je toto ustanovení účinné, a to hlavně v případech, kdy sa jedná o osoby s odlišným příjmením. Současná legislativní úprava nenabízí uspokojivé řešení tohoto problému.



