Státní zastupitelství 3/2008

Rozhovor s místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou
Stejně jako celé číslo, je i úvodní rozhovor s místopředsedou Nejvyššího soudu věnován především otázce odposlechů – jedná se například o oprávněnost k jejich povolování, možnost přezkumu jejich nasazení, sjednocení judikatury v této oblasti nebo rozsah trestných činů, při jejichž šetření lze odposlechy využívat.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu v analytických materiálech státního zastupitelství
Příspěvek rozebírá podrobněji obsah různých analytických materiálů státního zastupitelství věnovaných problematice odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zejména zvláštních zpráv z roku 2004 a 2007. Neuvádí jen údaje z těchto zpráv, ale konfrontuje je se současnou realitou odposlechů (praxe, judikatura, rozdílná stanoviska v literatuře, nepřípustné postupy spočívající ve zveřejňování výsledků odposlechů v médiích).

Odposlech
Článek se zabývá aktuální úpravou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 tr. ř. Analyzuje základní prvky této úpravy, především podmínky, za kterých lze odposlech nařídit. V této souvislosti zmiňuje i nedostatky, zejména ty, které se projevují v praxi. Zabývá se i prováděním důkazů záznamem odposlechu a problémy, které se v této souvislosti objevují. Hodnotí stávající úpravu z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva včetně existujících rozporů.

Úniky odposlechů
Krátká úvaha o palčivém problému současnosti, a to neustálých únicích z odposlechů při trestním řízení do médií. Vychází přitom z historicky daného ústavního práva na soukromí a svobodu sdělování zpráv s tím, že nikoliv vlastními odposlechy, ale až jejich následným zveřejňováním je toto právo narušováno – a že je nutné proti tomu něco podniknout, nezůstat u bezbřehého práva na svobodu informací, které se zde dostává do střetu právě s právem na ochranu soukromí.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Obsahem článku je problematika odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jeho přípustnosti, podmínek pro jeho nařízení a možnosti využití informací získaných tímto úkonem v trestním řízení jako důkazu. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu bývá nejčastěji používán v přípravném řízení. Proto je pozornost zaměřena také na interní normativní akt – Závazný pokyn policejního prezidenta č. 130/2007.

Odposlechy – věčné a (ne)vděčné téma
Odposlechy jsou předmětem pozornosti médií, veřejnosti i politiků – zejména díky úniku
informací z nich. Příčiny úniků nejsou v systémové chybě, ale v profesionálním selhání jednotlivců. Snahy po zpřísnění pravidel pro používání odposlechů jsou proto pochopitelné i legitimní, ale nesmí vést k likvidaci odposlechů jako důležitého nástroje v boji proti nejzávažnějším formám kriminality; mimo jiné i proto, abychom mohli efektivně plnit své závazky v oblasti mezinárodní justiční spolupráce.

Zamyšlení o kolizní povaze trestního práva a nutnosti odposlechů
Článek je příspěvkem k diskusi o tzv. kolizní povaze trestního práva, kdy stát je na jedné straně garantem ochrany lidských práv a svobod, ale na druhé straně je sám v rámci trestního řízení jejich porušovatelem. V tomto rámci pak autor uvažuje o využití důkazních prostředků obecně a odposlechů zvlášť. Reaguje rovněž na snahu omezovat využití odposlechů v trestním řízení.

Možnosti odposlechu tzv. internetové telefonie
Článek se zabývá fenoménem hlasových hovorů uskutečňovaných prostřednictvím internetového protokolu se zaměřením na přenos tzv. peer-to-peer způsobem. Přináší základní popis technologie internetové telefonie, předkládá problémy, které vznikají při snaze technicky a právně vyřešit možnost zákonného odposlechu této formy komunikace, a hledá cesty k řešení v kontextu s navrhovanými změnami trestního řádu.