Daně a finance 3/2008
Procesní postavení ručitele v daňovém řízení s ohledem na judikaturu soudů
Je známo, že procesní postavení ručitele v daňovém řízení patřilo řadu let k jedné z poněkud problémových oblastí správy daní. Právní úprava čítající pouhý jeden odstavec (§ 57 odst. 5) zákona č. 337/1992 Sb., poskytovala prostor sporům, diskusím a v neposlední řadě i soudním sporům. Toto bylo způsobeno z velké části i proto, že institut ručení jakožto jeden ze zajišťovacích institutů, byl zařazen do části šesté nazvané „placení daní“, ale v zákonných ustanoveních, které mohly mít vliv na pozici ručitele v daňovém řízení, nebyl ručitel nikde výslovně zmiňován, naopak všude byl výslovně označován pouze daňový dlužník. Více již k této zajímavé problematice JUDr. Martina Pulcová.
Úloha práva při regulaci pojišťovnictví
Otázka do jaké míry má stát regulovat ekonomické procesy a chování subjektů v jednotlivých oblastech ekonomického života představuje již dlouhou dobu základní ideový spor jak mezi politickými představiteli, tak zejména ekonomickým odborníky a příznivci jednotlivých názorových směrů. Ušetřena této diskuse nezůstala ani oblast pojišťovnictví. Právě úlohou práva při regulaci pojišťovnictví se zabývá ve svém textu JUDr. David Jopek.
Bankovní tajemství v České republice a v dalších zemích
V současnosti je v ČR právně regulováno bankovní tajemství v rámci paragrafu 38 zákona číslo 21/1992 Sbírky. Bankovní tajemství se v souladu s výše uvedenou právní normou vztahuje na všechny bankovní obchody a peněžní služby bank, přičemž jsou do něho zahrnuty stavy na účtech a depozit. Banky jsou povinny informovat osoby pověřené bankovním dohledem o všech záležitostech týkajících se bankovního tajemství. Za porušení bankovního tajemství není aktuální českou právní úpravou pokládáno sdělení informací o klientu banky a jeho obchodech v případě podání trestního oznámení nebo v rámci plnění oznamovací povinnosti podle zvláštní právní normy o boji proti terorismu a ochraně základních lidských práv. Zajímavé srovnání s úpravou v dalších zemích nabízí ve svém článku Otto Olson.
Novela zákona o daních z příjmů
Dne 16. 10. 2007 nabyl platnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V části první tohoto zákona byla schválena i rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů. Novela obsahuje 245 změn, z nichž převážná většina nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2008,
s výjimkou několika málo ustanovení, která nabývají účinnosti od roku 2009 případně 2010. Podrobně nás touto zajímavou problematikou ve svém textu provede Ing. Eva Sedláková.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamenal pro domácí subjekty řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku použitelného je hlavní změnou známá skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i občané v ČR se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem, zejména vůči jiným členským zemím EU.
Je známo, že procesní postavení ručitele v daňovém řízení patřilo řadu let k jedné z poněkud problémových oblastí správy daní. Právní úprava čítající pouhý jeden odstavec (§ 57 odst. 5) zákona č. 337/1992 Sb., poskytovala prostor sporům, diskusím a v neposlední řadě i soudním sporům. Toto bylo způsobeno z velké části i proto, že institut ručení jakožto jeden ze zajišťovacích institutů, byl zařazen do části šesté nazvané „placení daní“, ale v zákonných ustanoveních, které mohly mít vliv na pozici ručitele v daňovém řízení, nebyl ručitel nikde výslovně zmiňován, naopak všude byl výslovně označován pouze daňový dlužník. Více již k této zajímavé problematice JUDr. Martina Pulcová.
Úloha práva při regulaci pojišťovnictví
Otázka do jaké míry má stát regulovat ekonomické procesy a chování subjektů v jednotlivých oblastech ekonomického života představuje již dlouhou dobu základní ideový spor jak mezi politickými představiteli, tak zejména ekonomickým odborníky a příznivci jednotlivých názorových směrů. Ušetřena této diskuse nezůstala ani oblast pojišťovnictví. Právě úlohou práva při regulaci pojišťovnictví se zabývá ve svém textu JUDr. David Jopek.
Bankovní tajemství v České republice a v dalších zemích
V současnosti je v ČR právně regulováno bankovní tajemství v rámci paragrafu 38 zákona číslo 21/1992 Sbírky. Bankovní tajemství se v souladu s výše uvedenou právní normou vztahuje na všechny bankovní obchody a peněžní služby bank, přičemž jsou do něho zahrnuty stavy na účtech a depozit. Banky jsou povinny informovat osoby pověřené bankovním dohledem o všech záležitostech týkajících se bankovního tajemství. Za porušení bankovního tajemství není aktuální českou právní úpravou pokládáno sdělení informací o klientu banky a jeho obchodech v případě podání trestního oznámení nebo v rámci plnění oznamovací povinnosti podle zvláštní právní normy o boji proti terorismu a ochraně základních lidských práv. Zajímavé srovnání s úpravou v dalších zemích nabízí ve svém článku Otto Olson.
Novela zákona o daních z příjmů
Dne 16. 10. 2007 nabyl platnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V části první tohoto zákona byla schválena i rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů. Novela obsahuje 245 změn, z nichž převážná většina nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2008,
s výjimkou několika málo ustanovení, která nabývají účinnosti od roku 2009 případně 2010. Podrobně nás touto zajímavou problematikou ve svém textu provede Ing. Eva Sedláková.
Judikatura Evropského soudního dvora
Vstup České republiky do EU znamenal pro domácí subjekty řadu nových praktických důsledků. Z hlediska výkladu a aplikace práva v tuzemsku použitelného je hlavní změnou známá skutečnost, že české právo přestalo být z hlediska soukromoprávních subjektů jediným principiálně existujícím a závazným právním řádem na území státu. Podnikatelé i občané v ČR se v této souvislosti mohou nově domáhat mnohých subjektivních nároků jim přiznaných evropským právem, zejména vůči jiným členským zemím EU.




